Zamýšleli jste se někdy nad tím, od kdy si lidstvo vlastně začalo čistit zuby? Jedná se o samozřejmost nebo je to spíš objev novodobé civilizace? Zuby přece mají lidé odjakživa. A bylo by nesmyslné si myslet, že s jejich údržbou, zdravím a péčí neměli žádné starosti. Jaká je tedy historie čištění zubů?
Už od pravěku
Mít za život jenom mléčné zuby, v útlém věku je ztratit a nahradit je neobnovitelnými druhými zuby, je pro člověka velká nevýhoda. V tomto nám příroda moc nepřála, na rozdíl od většiny savců, kterým se zuby mohou obměnit víckrát za život. Na to museli přijít již v pravěku, kdy ztrátu zubů nebylo možné nijak nahradit. Navíc jednotvárná a převážně živočišná strava zubům zřejmě také mnoho neprospívala. Mnoho důkazů o péči o zuby z této doby samozřejmě nemáme, ale přesto se vědcům podařilo najít poznatky o snaze o čistotu staré skoro tři a půl tisíce let. Jednalo se o klacíky, které byly zřejmě žvýkány a jejichž míza a kůra pročišťovala mezizubní prostory a dásně.
Blízký a Dálný východ
Babylóňané nebo Egypťané už měli propracovanější systém a staletí před narozením Krista využívali různé bylinné směsi, masti a vonné tyčinky proti zápachu z úst. Zvládali již základní čištění, které mělo podobu tenkých větviček, které měly na jedné straně roztřepená vlákna. Ta pravděpodobně složila k očistě jako takový „zubní kartáček“.
Starověké Řecko a Řím
Ty nejstarší záznamy mluví o speciálních tyčinkách, které se po jídle vkládaly do úst a pomalu žvýkaly. Kromě toho, že nutily ústní dutinu k tvorbě slin (které napomáhají s odplavováním zachycených zbytků jídla), docházelo k postupnému měknutí tyčinky. Ta se tak rozmělnila a proměnila na jednoduchý kartáček. Současně druhý konec tyčinky byl seřezán do ostré špičky a fungoval tak jako praktické párátko.
Ústní hygiena zmíněná v Koránu
Velkou zajímavostí je také zmínka v koránu o speciálním nástroji ústní hygieny – o Meswaku. Jednalo se a dosud jedná (!) o speciální prostředek čištění, bělení a leštění zubů, který navíc obsahuje některé antibakteriální látky.
Vynález zubního kartáčku
I přes zmíněné způsoby hygieny zubů se nedá říct, že by se jednalo o cílené a mezi veřejností rozšířené způsoby péče o chrup. K tomu došlo až po vynálezu zubního kartáčku. To se stalo v 15. stolení n.l. v Číně. K výrobě posloužila zvířecí srst, konkrétně odolná a zároveň šetrná srst sibiřského kance, která se umístila do bambusového dřívka nebo třeba do kosti. Čína v té době platila za významného objevitele a exportéra, proto se tento vynález postupně dostal i do Evropy.
Evropský pohled
Evropané v té době využívali k čištění zubů především různé pomůcky podobné párátkům. Kartáček si u nich našel větší oblibu až později. Stále na jeho výrobu bylo používáno kančí srsti.
Masivní rozšíření hygieny ústní dutiny a důkladnou péči o chrup si vyžádalo 18. století. Lidé začali více konzumovat potraviny, které způsobovaly zubní kaz a záněty dásní (například cukrovinky). Zubní kazy a bolestivé zuby se většinou léčily neméně bolestivým vytržením.
Kartáček jako ochrana před zubním kazem
V Anglii se pak na konci 18. století začaly zubní kartáčky vyrábět ve velkém měřítku. Čištění zubů a zájem o hygienu se tak začal šířit. Chudší lidé si kartáčky vyráběli sami. O opravdu masové výrobě se dá mluvit s koncem 19. století, a to především ve Francii, poté po celé Evropě a od roku 1885 také v Americe.
Převratná umělá vlákna
S vynálezem nylonu (r. 1937) se přestalo používat na kartáčky štětin z prasat. Postupně se také snižovala tvrdost nylonových vláken tak, aby více vyhovovala citlivým lidským dásním. Jako násada se používá plastová rukojeť. Dvacáté století je již ve znamení velkého důrazu na ústní hygienu. Rozvíjí se stomatologie, prosazují se nové objevy v protetice, implantologii, zubní kartáček je součástí života každého jednotlivce od útlého věku až do stáří. A vývoj stále pokračuje. Pravidelná péče, správné způsoby údržby. To vše k zajištění bezproblémového a dlouhého zdraví zubů. Mít zdravé zuby je základ. Zvlášť, když se prodlužuje délka života lidstva, ale po celou dobu se člověk musí spoléhat jen na jedny přírodní zuby.
Trendy pokračují dál
Ústní hygiena je v dnešní době naprostou samozřejmostí a postupně se samozřejmostí stává i zvýšená péče o životní prostředí. I z toho důvodu jsou plastové kartáčky nahrazovány kvalitními dřevěnými variantami.